Eutanazie, eutanázie, euthanasie, euthanasia, spolek pro uzákonění eutanázie, pro eutanázii, důstojná smrt

Zdroj obr.: Zákeřná ALS: bere možnost dýchat i mluvit - příběh Ivo Kolíska Příběh Martina iRozhlas/ Bojoval s ní necelé dva roky. Ztratil kvůli ní řeč, musel omezit práci, přestat sportovat, usadit se na vozík. Zároveň si plně uvědomoval, kam ho zákeřná nemoc ALS tlačí. Porazit se ale nenechal. Odjel do Švýcarska a svůj konec si určil sám. V úterý ráno navždy odešel Martin Přecechtěl. „Neměl žádný strach, ani neplakal. Byl rád a bylo poznat, že jakmile začala látka účinkovat, cítil úlevu,“ sdělila serveru iROZHLAS.cz jeho manželka Markéta. Amyotrofická laterální skleróza (ALS) zasáhla sedmatřicetiletého Martina před necelými dvěma lety. Do té doby sportovec, který zvládl maraton i 100kilometrový závod přes Krkonoše za 24 hodin, zároveň manžel a otec dvou malých dětí, náhle čelil výzvě, která ho začala omezovat a připravovat o jeho vášně. Poté, co se dozvěděl nezvratnou diagnózu, se začal zajímat o alternativní formy léčby a zároveň se zasazoval o to, aby se tabu kolem nemoci ALS prolomilo. Angažoval se ve spolku ALSA, který se v České republice snaží pomáhat pacientům a informovat veřejnost, co tato nemoc obnáší. „Chtěl, aby lidé o ALS věděli,“ uvedla jeho manželka. Ještě před rokem se zúčastnil plaveckého happeningu Prague City Swim, který pořádá právě ALSA na podporů pacientům. Martin v rámci závodu kolem Střeleckého ostrova zvládl sám uplavat 200 metrů v podzimní Vltavě. Letošního ročníku se už nezúčastní. Volba asistované sebevraždy Média Martinův příběh zaujal v momentě, kdy se rozhodl odjet do Švýcarska a podstoupit zde na specializované klinice asistovanou sebevraždu. Na začátku června o něm napsal magazín Reportér, reportáž natočil pořad 168 hodin, díl mu věnoval také podcast Vinohradská 12. Mnozí si kladli otázku, proč chce mladý člověk dobrovolně zemřít. „Nechtěl, aby ho děti viděly, jak se udusí,“ vysvětlila pro iROZHLAS.cz jeho manželka. V pondělí s ním odjela do Švýcarska. Doprovodila ho v úterý ráno i na jeho poslední cestu. Do Švýcarska jel Martin s Markétou a jejím otcem osm hodin. „Trošku jsem doufala, že se rozhodne přece jen jinak, a k tomu bude mít ještě sedmihodinovou cestu na to si to promyslet. Ale možná právě ta cesta ho v jeho rozhodnutí jen ujistila,“ popsala. Markéta s jeho rozhodnutím nesouhlasila, rozhodla se ho ale podpořit. „Martin vše dělal hlavně kvůli mně a dětem. Jak sbírku přes transparentní účet, která je mimo jiné pro účely spojené s Maximem a Matyldou (děti, pozn. red.). A asistovanou sebevraždu si vybral i kvůli nám. Abych s dětmi měla šanci ještě žít,“ zdůraznila. Jeho volbu tak považuje za největší oběť, kterou může jeden pro druhého udělat. Pobyt ve Švýcarsku Do Švýcarska přijeli v pondělí odpoledne. Podstoupil lékařskou prohlídku, na které měl Martin vypít na zkoušku kelímek vody. Ani na pátý pokus se mu ale nepodařilo obrátit kelímek celý, což bylo pro vypití smrtelného elixíru zásadní. Lékaři jim tedy řekli, že to vidí 50 na 50, a poslali je do připraveného bytu. Za Martinem se zastavil ještě jeho kamarád, který se ho snažil naposledy přesvědčit, aby se vrátil domů. Už byl však pevně rozhodnutý. Na kliniku dorazili znovu v úterý ráno. Ani v ten moment se Martinovi nepodařilo tekutinu vypít. Lékaři se tak rozhodli podat ji nitrožilně, musel ale zmáčknout tlačítko. Markéta dostala chvíli na rozloučení a během třiceti vteřin Martin usnul. „Neměl žádný strach, ani neplakal. Byl rád a bylo poznat, že jakmile začala látka účinkovat, cítil úlevu,“ popsala. Jakmile Martin odešel, musela Markéta kliniku opustit, aby na místo přijela policie a zkontrolovala průběh procedury. Poté zamířila domů. Na Martinovu poslední cestu ho nevyprovodily jeho děti, které zůstaly doma. Pro Markétu jsou nyní pevným bodem, díky nim může fungovat. „Jenom ty nekonečné otázky 20krát denně, proč táta umřel a že ho nahoře na obláčku nevidí.“ PODPOŘTE PETICÍ UZÁKONĚNÍ EUTANÁZIE  §  S VAŠÍ PODPOROU PROSADÍME SCHVÁLENÍ EUTANÁZIE! ----------------------------------------------------------- Pokud nás chcete OPRAVDU PODPOŘIT, přijďte 7.- 8. června k volbám a dejte nám svůj hlas. Volby do EP jsou defacto referendem o uzákonění eutanázie. Pokud zrovna nepatříte k pravidelným voličům, které by volby do Evropského parlamentu zajímaly, tím spíše můžete podpořit dobrou věc a vhodit hlasovací lístek č.22 - HLAS.

Děkujeme Báře Munzarové za osobní odvahu, kterou projevila podporou našeho společného úsilí o uzákonění eutanázie, a že zvedla k podpoře tohoto bohulibého záměru svůj hlas. ----------------------------------------------------------- Pokud nás chcete i vy podpořit, přijďte 7.- 8. června k volbám a dejte nám svůj hlas. Volby do EP jsou defacto referendem o uzákonění eutanázie. Pokud zrovna nepatříte k pravidelným voličům, které by volby do Evropského parlamentu zajímaly, tím spíše můžete podpořit dobrou věc a vhodit hlasovací lístek č.22 - HLAS.

Mezi odbornou i laickou veřejností podle nového průzkumu České lékařské komory přibývá zastánců uzákonění eutanazie. Měla by být v České republice povolená tzv. dobrá smrt, jak zní překlad, nebo by ji měla zajistit spíše kvalitní paliativní péče? „Eutanazie se měla legalizovat už dávno. Tisíce lidí zbytečně zemřely v utrpení jen proto, že vedeme tyto diskuze,“ říká advokát Milan Hamerský, který už skoro 15 let usiluje o legalizaci eutanazie. Poukazuje na to, že v některých případech ani moderní medicína nedokáže tlumit bolest, popřípadě jsou lidé pod sedativy a necítí vůbec nic. „I v nejvyspělejších zemích, které jistě mají medicínu ještě kvalitnější a dostupnější, je potřeba po určité autonomii – nebýt vydáni bílým plášťům na milost a nemilost. My jsme ti suveréni a s vědomím našich chyb bychom o tom měli rozhodovat,“ zdůrazňuje Hamerský. „Eutanazie je jedna z možností, jak si tu suverenitu udržet až do konce. Tak jako mohu odejít z nemocnice, protože chci umřít v hospicu nebo doma. Jsem zastánce asistované sebevraždy – aby ji ti lidé sami vykonali a nezatěžovali lékaře,“ doplňuje právník. "S odpůrci se rozcházíme v představě, že by snad mělo jít o něco povinného či masivního. Ne. Jde o to rozšířit nabídku lidem a snížit jejich obavy, co s nimi bude v případě, kdy na to je medicína krátká." Milan Hamerský Hamerský se podílí na přípravě poslaneckého návrhu zákona legalizujícího eutanazii. Pochvaluje si, že pro legalizaci je podle zmiňovaného průzkumu 55 % lékařů a 70 % zdravotních sester, byť připouští, že je sporné tento etický problém vážit na procenta. „Považuji ale za úsměvné, když militantní odpůrci eutanazie třeba z hospicového hnutí argumentují tím, že laici něco neví. Tak jestli 70 % sester jsou laici,“ dodává. Vždy pomáhat, nikdy neškodit „Jak hrubne společenské klima a klesá úcta k hodnotám, tak ve společnosti roste podpora pro eutanazii,“ míní prezident České lékařské komory Milan Kubek: „Proč vedle kvalitní paliativní péče, která dokáže tlumit bolest, a sociálních služeb, které tlumí osamění, zavádět zabíjení lidí?“ Podotýká, že největší podporu má zavedení eutanazie mezi mladými a zdravými lidmi, kteří mají pocit, že se jich to netýká. „Staří a nemocní eutanazii nepodporují. Stejně jako lidé se zkušeností s péčí o těžce nemocného, umírajícího člověka. Nerad bych se dožil toho, že budeme babičky a dědečky odkládat ‚někam‘.“ "Eutanazie je buďto zabití, anebo napomáhání někomu k sebevraždě. To je třeba říct natvrdo. Může se stát, že politici schválí eutanazii, ale potom nechť ji provádí někdo jiný a nechce po lékařích, abychom s tím měli cokoli společného." Milan Kubek Kubek připomíná, že základním imperativem lékařské profese je vždy pomáhat, nikdy neškodit. „Slovo eutanazie zní eufemisticky, ale není to nic jiného než zabití. Buďto sebevražda, které někdo napomůže – jako když někoho vystrčíte z okna – nebo zabití na žádost či rozhodnutí někoho. Jakmile se překročí hranice, bude se dál posunovat,“ varuje. Upozorňuje na zkušenost z Nizozemska, kde se od roku 2002 zvýšil počet eutanazií natolik, že dnes již představuje 4 % všech úmrtí. „Eutanazie může být i obrovský byznys. Stojí na tom některá zařízení ve Švýcarsku, kam jezdí bohatí lidé znudění životem. Byl bych velmi nerad, pokud by se tento byznys legalizoval – a my tomu budeme jako lékařská komora bránit – aby do toho byli zatáhnuti lékaři,“ uzavírá Kubek. Zdroj: Eutanazii jsme měli legalizovat už dávno, tisíce lidí zemřely v utrpení, tvrdí advokát. Proč zavádět zabíjení lidí? oponuje šéf lékařské komory

V Česku se znovu mluví o legalizaci eutanazie, prezident Miloš Zeman ale prohlásil, že pokud by byl takový zákon přijat, nechal by ho vetovat. Je legalizace eutanazie v Česku správným krokem? V Česku se znovu mluví o legalizaci eutanazie. Návrh, se kterým přišla poslankyně ANO Věra Procházková, by se podle jejího plánu měl dostat na plénum Sněmovny do konce roku. Prezident Miloš Zeman nicméně v úterý prohlásil, že pokud by byl takový zákon přijat, vetoval by ho. Do duelu Seznamu přišel debatovat ředitel Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče Robert Huneš a právník Milan Hamerský, který dlouhodobě o legalizaci eutanazie usiluje. Hamerský se prezidentského veta nebojí, jelikož je prezident přehlasovatelný. Eutanazie by podle něj měla být uzákoněna co možná nejdříve. Lidé podle právníka, který se podílel na několika návrzích uzákonění eutanazie v Česku, dnes trpí a budou trpět dalším odkládáním přijetí legislativy: „Jakýkoliv odklad z mého pohledu znamená jen výsměch tisícům trpících lidí a jejich rodin,” vysvětluje Hamerský. Bolest je dnes ale podle Roberta Huneše, který sám vede hospic v Prachaticích, vyřešená záležitost a nikdo jí nemusí trpět. Pokud tomu tak je, je to kvůli nevyhledání lékařské péče nebo kvůli špatné lékařské péči, argumentuje Huneš. Podle jeho oponenta jde ale o respekt k samotným nemocným. Člověk by měl podle něj o sobě rozhodovat sám a neměli by za něj mluvit lékaři, kteří se domnívají, že něco vědí lépe. „Že všechny bolesti lze vyřešit dobrou medikací, není pravda,” zdůrazňuje. Podle Huneše jsou důvody volání po eutanazii voláním o pomoc. Pacienti, kteří o ní začnou hovořit, podle něj jen mají strach, že jsou na obtíž, a bojí se, co přijde. Hamerský ale oponuje, že zákony vycházejí z dlouholeté praxe a zkušenosti ze zahraničí. Pokud podle něj máme respekt k člověku, musíme mít respekt k jeho rozhodnutí, i když každý náš názor je něčím ovlivněn, dodává právník. Zdroj: Legalizace eutanazie? Rozhodovat se má nemocný, ne lékař, říká o průtazích zákona Hamerský MARKÉTA BIDRMANOVÁ

Při kladenské debatě s prezidentem Petrem Pavlem, kterou pořádal Deník, přišlo na řadu i několik ožehavých otázek z publika. Milan Hamerský chtěl vědět, jak se prezident staví k otázce eutanazie. Hlava státu se jednoznačně vyjádřila pro možnost v České republice eutanazii za jasně stanovených pravidel povolit. Má, či nemá člověk právo odejít ze světa dobrovolně? Respektive za asistence při eutanazii. I takový dotaz zazněl z řad publika při Deníkem pořádané kladenské debatě s prezidentem Petrem Pavlem. „Máte spoustu liberálních hodnot. Ale čeští politici jsou konzervativní. Sám jste se ve své prezidentské kampani několikrát kladně vyjádřil k otázce eutanazie. Vláda ji řeší již šestnáct let. A nyní je návrh zákona opět na stole. Myslíte, že tento institut u nás bude, nebo zase budeme šestnáct let čekat?“ optal se hlavy státu Milan Hamerský. Debata s prezidentem Petrem Pavlem Při odpovědi Pavel nechtěl predikovat budoucnost a doplnil, že česká politická scéna je pro něj v tomto stále nečitelná. Sám totiž doufal, že projde třeba i Istanbulská úmluva a manželství pro všechny. „I z tohoto ohledu si netroufnu tvrdit, jak debata o eutanazii dopadne. Mám však svůj pohled na celou věc a chci, abychom tu debatu vedli a dopracovali se k tomu, že za stanovených podmínek bude i u nás možná. Jsem člověk, který rád rozhoduje o svém vlastním životě a taky bych rád rozhodoval o tom, jakým způsobem bych z něho chtěl odejít,“ uvedl prezident. Následně dodal, že pokud by byl v situaci, která by pro něj byla neúnosná a sám cítil, že je přítěží pro své okolí, rád by odešel z tohoto světa způsobem, který by považoval za důstojný. „To bych samozřejmě rád dopřál všem podobně smýšlejícím lidem, ale nikomu ten názor nevnucuju,“ řekla hlava státu. V současnosti je eutanazie legální v Belgii, Lucembursku, Kolumbii, Nizozemsku, Španělsku, Kanadě a na Novém Zélandu. Zatímco v Lucembursku je legální pouze v případě nevyléčitelně smrtelně nemocných, v Nizozemsku a Belgii je legální, aby lékař na žádost usmrtil tělesně zdravého člověka, jelikož má deprese či demenci. A to i přestože člověk s demencí má sníženou schopnost uvažování. V roce 2011 se v Belgii pro eutanazii rozhodlo 1133 pacientů, kteří většinou trpěli pokročilou formou rakoviny. O dva roky později se Belgie stala také první zemí na světě, kde byla legalizována dětská eutanazie bez ohledu na věk. V Nizozemsku může eutanazii podstoupit i těžce handicapovaný kojenec. Prezident Petr Pavel hovořil o svém dětství V Německu a Švýcarsku je eutanazie legální pouze jako asistovaná sebevražda. To znamená, že akt usmrcení nevykonává napomáhající osoba, ale člověk, který chce odejít ze světa, sám, například tak, že sám vypije nápoj, který mu připravili. V České republice se o legalizaci eutanazie snaží od roku 2007 právě právník Milan Hamerský, který se účastnil debaty v Kladně. V roce 2008 připravil návrh zákona o důstojné smrti pro senátorku Václavu Domšovou (nestraník). Upravený návrh zákona v roce 2016 předložila skupina poslanců v čele s Jiřím Zlatuškou (ANO). V roce 2020 předložila návrh zákona skupina poslanců za Pirátskou stranu a část Hnutí Ano. V březnu 2021 byl zaregistrován Spolek pro uzákonění eutanazie, který usiluje o legalizaci eutanazie. Zatím ale nikdo neuspěl.

Spolek pro uzákonění eutanázie podporuje pana Petra B. ve jeho legitimní snaze dosáhnout pro sebe (případně pro všechny) práva na asistovaný odchod ze života. Toto právo dali zákonodárci občanům konstitučních monarchií Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Španělsko. V Rakousku a Německu soudy uložily politikům přijetí zákonů, které odbornou asistenci na konci života umožní. Francouzský prezident uložil vládě, aby připravila obdobný zákon. Slovinská vláda připravuje referendum o eutanázii. Spolek pro uzákonění eutanázie poskytl právníkovi žadatele odbornou pomoc (rozsudky z Německa, Rakouska, Kanady) a plně podporuje odvahu navrhovatele, který se soudí již od roku 2018. Cílem spolku je přijetí zákona o eutanázii, např. již od roku 2020 připraveného návrhu zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii, který podepsalo více než 20 poslanců z hnutí ANO a Pirátů, např. dnešní ministři Ivan Bartoš a Jan Lipavský. Opatrnou podporu naznačil předseda Starostů Vít Rakušan. Jednoznačnou podporu vyjádřil opakovaně prezident republiky. Příloha ZDE ke stažení: ODŮVODNĚNÍ Je v rozporu s lidskou důstojností, je-li jednotlivec svévolně zbavován svobody, degradován na někoho, jehož svobodu a autonomii není nutné brát vážně. Stěžovatel je přesvědčen, že právo na svobodné rozhodnutí o ukončení života, právo dobrovolně důstojně zamřít, a to případně i za asistence třetí osoby, vyplývá i z práva na lidskou důstojnost, resp. z hodnot důstojnosti a svobody dle čl. 1 a čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Německý Spolkový ústavní soud 20.2.2020 dospěl k závěru, že součástí práva na lidskou důstojnost je i právo svobodně rozhodnout o své smrti, a to včetně možnosti rozhodnout se zemřít za pomoci třetích osob.  Lidská důstojnost je nedotknutelná a musí být respektována a chráněna veškerou státní mocí. Muž neuspěl u Nejvyššího soudu se žádostí o eutanazii Spolek pro uzákonění eutanazie děkuje odvážnému žadateli, že se pokusil soudně domoci svého práva na důstojný konec utrpení. Ukázalo se, že nejen politici, ale i soudci jsou bezcitní. Soudy rozhodly ve prospěch práva na eutanazii, vyzvaly politiky k řešení této otázky přijetím zákona v Kanadě (2016), Rakousku (zákon od 2021), Německu (v parlamentu leží dva návrhy zákona)."Právo každého z nás rozhodovat o sobě je nadřazeno státu," uvedl předseda spolku pro eutanazii, právník Milan Hamerský. Soudce Fiala: „Život a zdraví jsou považovány za tak významné hodnoty, že i když se týkají konkrétního člověka, převažuje společenský zájem na ochraně těchto statků před právem jedince o těchto statcích svobodně rozhodovat.“

V Česku se opět otevřela debata o uzákonění eutanazie. Návrh vypracovala senátorka Věra Procházková (ANO). Jenže strany vládní koalice i lékaři jsou proti. Ministerstvo zdravotnictví se chce zaměřit hlavně na zvyšování kvality života dlouhodobě těžce nemocných pacientů. Eutanazie neboli asistovaná sebevražda pacientům v pokročilé nebo terminální fázi onemocnění může pomoci od zbytečného utrpení. Autorům návrhu byl vzorem zákon, který platí v Lucembursku. Ten má podle navrhovatelů velmi přísně nastavená kritéria a podmínky, aby nedocházelo k jeho zneužívání. "Ten můj zákon říká, že pacient by oslovil svého ošetřujícího lékaře s takzvanou předběžnou žádostí. Ta žádost bude mít určité náležitosti, ve kterých vyjádří žádost o eutanazii. V mém zákonu může být buď eutanazie, což je aktivní účast lékaře, nebo asistované sebeusmrcení, kdy lékař připraví pacientovi léky, které si pak sám vezme," vysvětlila Procházková. Eutanazii by mohli podstoupit pouze lidé, kterým je nad 18 let a mají nevyléčitelnou chorobu, nejsou psychicky nemocní a žádost podají dobrovolně. "Eutanazie v ČR už zásadně chybí. Já to prosazuju 17 let. Eutanazie je jedno z nejhumánnějších lidských práv rozhodnout o konci svého života," řekl předseda Spolku pro uzákonění eutanazie Milan Hamerský. Koaliční i opoziční poslanci jsou ale zásadně proti. Stejně jako někteří lékaři. "Jako lékař se zkušeností v péči o seniory a nevyléčitelně nemocné jsem zásadně proti. Já jsem přesvědčený, že lékaři mají lidi léčit, ne je zabíjet," myslí si lékař Boris Šťastný. "Dneska je opravdu spoustu možností, jak pacientovi ulevit i v těch posledních stádiích jeho života. Máme tady mobilní hospic, máme tady kamenný hospic, lékaři a personál jsou proškoleni v situacích, jak zasáhnout, aby ten pacient měl úlevu," uvedl lékař a poslanec Tom Phillip (KDU-ČSL). "Před lety jsem byla pro, ale vidím, jak se ty hranice posouvají, že v některých zemích je možná eutanazie pro lidi, kteří mají deprese. Myslím si, že je to velmi citlivé téma a ty hranice se můžou posunout," upozornila poslankyně Karla Maříková (SPD). Proti návrhu zákona se vymezuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle něj je zavedení eutanazie přes čáru. "Rozhodně cestou je poskytování paliativní péče, která je zaměřena na kvalitu života, dokáže tišit nejen ty fyzické příznaky bolesti ale i všechny ty duševní, psychické, různé strachy nebo strádání," myslí si náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL). Podobné téma teď řeší i zákonodárci ve Francii. Tamní návrh zákona by za jistých podmínek umožnil takzvanou pomoc s úmrtím. Proti nové legislativě se tam ale ozvali zdravotníci a katolická církev. Podle prezidenta Macrona zákon není o asistované sebevraždě či eutanazii. Většina oslovených, kterých se reportéři TV Nova zeptali na českých ulicích, byla pro, ale s tím, že by nemocní měli mít možnost o svém životě i jeho ukončení rozhodovat sami. "Je to takový slušný konec života bez trápení, bez bolestí a člověk by měl mít právo se rozhodovat sám a ne, aby za něj rozhodovali jiní," zaznělo od dotázaných. "Je to rozhodnutí člověka, pokud jsou k tomu nějaké důvody, tak asi jako bych byl pro. Mělo by to být po hodně dlouhém procesu zvažování, nějaký psycholog a podobně, aby to nebylo tak, že si řeknu, tak teď," dodal další dotázaný. "Je to každého věc, byť spoustu lidí podle statistik, když se pokusí o sebevraždu, tak toho zpětně lituje, takže si myslím, že určitě by se mělo víc investovat do toho, aby se těmhle lidem psychicky pomohlo jinak, ale pokud někdo to chce udělat, tak si myslím, že by na to měl mít právo," souhlasil další. Zdroj: Senát bude řešit návrh na uzákonění eutanazie. Pětikoalici se ale moc nelíbí DOMINIKA ZELENKOVÁ, NATÁLIE VAŠKOVÁ ----------------------------------------------------------- Pokud nás chcete opravdu podpořit, přijďte 7.- 8. června k volbám. Volby do EP jsou defacto refererendem o uzákonění eutanázie. Pokud zrovna nepatříte k pravidelným voličům, které by volby do Evropského parlamentu zajímaly, tím spíše můžete podpořit dobrou věc a vhodit hlasovací lístek č.22 - HLAS.

Lidé, kteří se rozhodnou pořídit si psa, si často neuvědomují, kolik starostí a sebeobětováním jim tento skutek přinese. Vidí jen tu pozitivní stranu, tedy že budou mít po boku věrného přítele na procházky, mazlení a společné hrání a dovádění. Ovšem málokdo si v daný okamžik uvědomuje, že dříve či později přijde den, kdy se bude muset se svým mazlíčkem navždy rozloučit. Nechtěla se se svým mazlíčkem rozloučit Majitelé psů tato zvířata ve většině případů považují za plnohodnotného člena rodiny. Někteří si udržují určitý odstup tím, že svým mazlíčkům nedovolují společné spaní či je vůbec do domu nepouštějí, jiní naopak s pejsky spí, jedí u jednoho stolu a berou je i na dovolené. Čím déle zvíře žije po boku svých pánů, tím více jim přirůstají k srdci. Proto je velmi těžké, když nastanou jejich poslední chvíle na tomto světě. A jak uvádí i web PositiveVibration, mnoho lidí po smrti jejich mazlíčka truchlí stejně, jakoby zemřel jejich příbuzný či blízký člověk. Žena, která byla nucena rozloučit se se svým věrným pejskem, se rozhodla světu ukázat, jak těžké to pro milujícího zvířecího majitele je. Patnáct let měla po boku Pocota, svého úžasného zvířecího kamaráda, který se za ty dlouhé roky stal plnohodnotným členem její rodiny. Bohužel mu ale staří přinášelo stále větší bolesti a zdravotní komplikace, a tak jí veterinář doporučil eutanázii, která by pejskovi ulevila od jeho trápení. Majitelka se svého mazlíčka nechtěla vzdát, nemohla se smířit s tím, že už se nebude vedle něj probouzet, chodit s ním na procházky, a skončí tak i jejich společné mazlení. Nakonec ale usoudila, že eutanázie bude tím nejlepším řešením. Rozhodla se ale jejich poslední rozloučení natočit, aby světu ukázala, jak těžká tahle chvíle je. Video bylo poté sdíleno na Facebooku, kde dojalo miliony lidí. V komentářích pod příspěvkem vyjadřovali internetoví uživatelé upřímnou soustrast, sdíleli své vlastní zkušenosti a soucítili se zničenou ženou. Smutná majitelka svého pejska hladí, šeptá mu láskyplná slova a velmi pláče. Díky ní si možná mnoho lidí uvědomí, jak těžké je takové loučení. A zvířata to cítí naprosto stejně. Na Dámském Deníku jsme již zveřejňovali video, které zachycuje poslední rozloučení umírající ženy a jejího papouška. Zdroj: damskydenik.cz/

Centrum pro výzkum veřejného mínění provádí pravidelná šetření na názory Čechů k prostituci, potratům a také eutanázii. Od roku 2007 se zvýšila podpora uzákonění eutanázie z 66 na 73 procent v roce 2023. „Díky pokračující diskuzi a podpoře prezidenta očekáváme, že se podpora brzy přiblíží k 80 procentům,“ komentuje situaci Milan Hamerský ze Spolku pro uzákonění eutanázie. Ta je uzákoněna v Nizozemí (od roku 2002), Belgii, Lucembursku (2009), Španělsku, Portugalsku (2023). Asistovanou sebevraždu dále povoluje Švýcarsko (i pro cizince), Rakousko, Švédsko, Německo (připravují povolení eutanázie). Ve Francie se již zákon projednává. „Zájem narůstá. Nizozemí a Belgie se blíží 5 procentům ze všech úmrtí. To je 7 tisíc lidí, kteří podstoupili eutanázii,“ dodává Hamerský. Podle něho žádost o eutanázii podává vždy svéprávná osoba písemně. Posuzuje jí ošetřující lékař a druhý nezávislý lékař. Žádost je možné nejen kdykoli odvolat, ale i provedení eutanázie odložit. Čeští zájemci o eutanázii se prozatím obracejí na Švýcarsko. Tam je nutné stát se členem jejich sdružení za cca 7 tisíc korun. Pokud jejich lékař uzná důvody z lékařské zprávy, je asistovaná sebevražda provedena po uhrazení cca 300 tisíc korun. Celý proces trvá minimálně čtyři měsíce. „V České republice by eutanázie měla být hrazena z veřejného pojištění,“ myslí si Hamerský. Na názor na řešení eutanázie jsme se zeptali profesora Julia Špičáka, z kliniky hepatogastroenterologie v IKEM: „Zavedení eutanázie v Česku podporuji. Je to humánní řešení ve výjimečných případech, kdy lidé na konci života nevýslovně trpí a prognóza je nezpochybnitelně infaustní. Domnívám se však, že tento proces musí být dobře legislativně ošetřen, aby v žádném případě nemohl být postup zneužit." V současné době existují v ČR dva návrhy. První z nich z roku 2016 zpracoval Spolek pro eutanázii a je inspirován Belgií. Druhý návrh z roku 2020 podle Lucemburska navíc upravuje paliativní péči. S druhým návrhem pracuje senátorka MUDr. Věra Procházková, snaží se pro něj získat podporu dalších senátorů. Spolek pro uzákonění eutanázie bude kandidovat v evropských volbách ve dnech 7. a 8. června 2024. Podporu spolku mohou lidé vyjádřit tím, že ho v těchto volbách budou volit. "Tvrdíme, že eutanázie je lidské právo, které by mělo být dostupné každému trpícímu v České republice i Evropské unii,“ říká Milan Hamerský. Příběh paní Aleny Jmenuji se Alena , mám 69 let. Před mnoha lety mi byl prokázán adenoidněcystický karcinom v levé tváři. Byly operace v letech 1993 a 2004. Vše bylo v pořádku, až v prosinci 2013 po operaci plíce začaly problémy. Proč? Bolesti při kousání, při dotyku – bolest levé tváře a mravenčení s bodáním. Já za to viním nemocnici. Lékař ORL mi řekl, že je to jen shoda náhod. Už devět let trpím velkými bolestmi, nemůžu kousat, ze zvětšující se díry ve tváři mi teče zapáchající tekutina. Rozpadá se mi dolní sanice vlevo. Proč?Moje původní rakovina roste pomalu. Vím, že je pozdě něco dělat. Nechci čekat až do konce. Co se bude dít? Možná se utrhne zbytek sanice nebo začne z díry ve tváři téct krev. To je týrání mne i celé rodiny. Zatím jsem občas schopná chodit a postarat se o sebe. Tekutiny a nutridrinky, možná moje vůle. Cítím, že tělo bojuje, ale síly ubývají. Chci eutanázii, která u nás zatím není povolena. Pláču, když mi vnučka (5 let) řekla „babi, ty smrdíš“ a šla za dědou. Máme čtyři vnučky a jde za mnou jen nejstarší, bude jí 10 let. Všechny to stresuje, jak vypadám. Peníze nemáme, abych jela tam, kde je něco jako eutanázie povolena. Přála bych si rozloučit se s rodinou a ukončit život. V hospici budu pomalu umírat hlady. To není důstojné. Pes nemusí trpět, ale já, člověk, ano. Zdroj: Právo na eutanázii by měl mít každý trpící